Talíř s luštěninami a zeleninou, miska bílého jogurtu a celozrnný chléb na stole
Článek6 min čtení

Zdraví střev: potřebujete „obnovit mikroflóru“?

Potřebuje střevní mikroflóra obnovit? Jakou roli má běžné jídlo, kdy zvažovat probiotika a co vám může říct komerční test mikrobiomu.

Pro každodenní péči o střeva má smysl začít pestrým jídelníčkem a dostatkem vlákniny. Probiotika mohou mít své místo u konkrétních potíží, ale nejsou univerzální kúrou pro každého. A komerční test mikrobiomu zatím neumí spolehlivě určit, jak má vypadat ideální jídelníček právě pro vás.

V obchodě si můžete vybrat jogurt s kulturami, kapsle s miliardami bakterií i nápoj slibující podporu střev. Na internetu k nim přibývají nabídky rozboru mikrobiomu a programů na „obnovu mikroflóry“. Co z toho může být užitečné a podle čeho se rozhodovat?

Co je střevní mikrobiom?

Ve střevech žije společenství mikroorganismů, především bakterií, ale také virů a hub. V běžné řeči se pro ně používá označení střevní mikrobiom nebo střevní mikroflóra. Část těchto mikroorganismů pomáhá zpracovávat složky potravy, které sami nedokážeme plně strávit, a podílí se na fungování obranyschopnosti.

Složení mikrobiomu se mezi lidmi liší. Ovlivňuje ho mimo jiné strava, léky a zdravotní stav. Dosud nemáme jediný vzor „správného mikrobiomu“, ke kterému by se měl přiblížit každý člověk.

Samotné nadýmání proto není důkazem poškozené mikroflóry. Zácpa, průjem nebo bolesti břicha mohou mít různé příčiny a zaslouží si posouzení podle průběhu a dalších příznaků.

Vláknina, prebiotika a probiotika: jaký je mezi nimi rozdíl?

Podobné názvy snadno splývají. Označují ale různé věci:

PojemCo znamená
VlákninaSložky rostlinné potravy, které se v tenkém střevě nestráví. Pomáhají s vyprazdňováním; některé zpracovávají střevní mikroorganismy.
PrebiotikaLátky, které určité mikroorganismy využívají a které tím přinášejí zdravotní prospěch. Patří mezi ně například inulin. Ne každá vláknina je automaticky prebiotikum.
ProbiotikaŽivé mikroorganismy, u nichž je při podání v odpovídajícím množství prokázán zdravotní přínos. Záleží na konkrétním mikroorganismu a způsobu použití.

Prakticky to znamená, že čočka na talíři a probiotická kapsle plní odlišnou roli. Doplněk stravy nenahrazuje pestrý jídelníček.

Jak pečovat o střeva běžným jídlem?

Základem je jídelníček, ve kterém se střídají zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a další běžné potraviny. Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým alespoň 25 gramů přirozeně se vyskytující vlákniny denně. Při konkrétním onemocnění nebo předepsané dietě se řiďte individuálním doporučením.

Nemusíte hned počítat každý gram. Začněte tím, co ve vašem jídelníčku obvykle chybí. Můžete například:

  • část bílého pečiva vyměnit za celozrnné;
  • do polévky nebo salátu přidat menší porci čočky či fazolí;
  • k jídlu přidat zeleninu a ke svačině ovoce;
  • při snídani vystřídat běžné sladké pečivo ovesnou kaší.

Pokud jste vlákniny jedli málo, přidávejte ji postupně a dbejte na dostatek tekutin. Velká změna ze dne na den může zvýšit plynatost. Není potřeba začínat současně luštěninami několikrát denně, velkou porcí otrub a novým doplňkem.

Máte-li po některé potravině opakovaně obtíže, poznamenejte si množství a okolnosti. Rozsáhlé vyřazování potravin proberte s lékařem nebo nutričním terapeutem, aby jídelníček zůstal dostatečný a pestrý.

Jsou kefír a kysané zelí totéž co probiotika?

Jogurt, kefír a kysané zelí patří mezi fermentované potraviny: při jejich výrobě se uplatňují mikroorganismy. Mohou zpestřit jídelníček, pokud je dobře snášíte. Samotná fermentace ale ještě neznamená prokázaný probiotický účinek.

Některé výrobky při konzumaci obsahují živé kultury, jiné je po tepelném zpracování už neobsahují. U probiotika navíc potřebujeme znát mikroorganismus a mít doložený jeho přínos. Výrazy „fermentovaný“, „s živými kulturami“ a „probiotický“ proto nelze libovolně zaměňovat.

Z fermentovaných potravin nemusíte vytvářet léčebnou kúru. Vyberte si ty, které vám chutnají a vyhovují, a vnímejte je jako součást celého jídelníčku.

Kdy má smysl uvažovat o probiotiku?

U některých konkrétních situací mohou určité probiotické přípravky pomoci. Výsledek studie s jedním kmenem ale nelze automaticky přenést na jiný výrobek. Kmen je přesněji určená varianta mikroorganismu; jeho označení na obalu může obsahovat písmena a čísla.

Při výběru s lékařem nebo lékárníkem si ujasněte:

  • Jaký konkrétní problém má přípravek řešit?
  • Je pro tento účel doložen přínos uvedeného kmene nebo kombinace?
  • Jak dlouho ho užívat a podle čeho poznat, zda pomáhá?

Vyšší počet miliard bakterií na obalu sám o sobě neznamená lepší účinek. Ani člověk bez obtíží nemusí probiotika automaticky zařazovat do každodenní péče.

Při oslabené imunitě nebo závažném onemocnění probiotika nejprve proberte s ošetřujícím lékařem. V těchto situacích mohou mít i živé mikroorganismy v doplňku nežádoucí účinky.

Je po antibiotikách vždy potřeba „obnovit mikroflóru“?

Antibiotika mohou změnit střevní mikrobiom a někdy je doprovází průjem. Některá probiotika mohou u určitých skupin pacientů snížit riziko průjmu spojeného s antibiotiky. To je však konkrétní účel, nikoli důkaz, že každý přípravek vrátí mikrobiom do původního stavu.

Pokud vám lékař předepíše antibiotikum, zeptejte se, zda má probiotikum smysl ve vaší situaci. Není stanovená jedna univerzální „obnovovací kúra“ pro každého po léčbě. Pokud se během užívání antibiotik nebo po něm objeví výrazný či přetrvávající průjem, horečka, krev ve stolici nebo známky dehydratace, kontaktujte lékaře co nejdříve. I mírnější obtíže je vhodné konzultovat, místo abyste pouze střídali doplňky.

Co vám řekne komerční test mikrobiomu?

Rozbor vzorku stolice může popsat část přítomných mikroorganismů. Z takového přehledu ale zatím nelze spolehlivě sestavit osobní léčebný plán. Mezinárodní odborný konsenzus upozorňuje, že důkazy pro běžné klinické využití těchto testů jsou omezené. Nejisté jsou i přísné „zdravé meze“ zastoupení jednotlivých bakterií.

Výzkumníci amerického institutu NIST navíc při porovnání komerčních služeb zjistili rozdílné výsledky u stejného výchozího materiálu. Výsledek tak může odrážet i použitou laboratorní metodu.

Před objednáním se ptejte: Jaké rozhodnutí tento test změní a kdo mi výsledek odborně vysvětlí? Doporučení lékaře k cílenému vyšetření stolice kvůli konkrétním potížím je jiná situace než nákup obecného profilu mikrobiomu.

Kdy řešit trávení s lékařem?

Pokud se nadýmání, bolest břicha, průjem nebo zácpa vracejí či neustupují, objednejte se k praktickému lékaři. Poznamenejte si začátek obtíží, změny stolice, užívané léky včetně antibiotik a doplňků a to, co jste již zkoušeli. Pomůže i náš checklist před návštěvou lékaře.

Krev ve stolici nebo nevysvětlené hubnutí řešte s lékařem bez odkladu. Při náhlé silné bolesti břicha, zvracení krve, velkém krvácení z konečníku nebo černé dehtovité stolici vyhledejte okamžitou pomoc; v Česku volejte 155. Nečekejte, zda zabere změna jídelníčku nebo probiotikum.

Časté otázky

Potřebuji test mikrobiomu před změnou jídelníčku?

Pro běžné úpravy pestrého jídelníčku ho nepotřebujete. Pokud máte dlouhodobé obtíže nebo předepsanou dietu, proberte změny s lékařem či nutričním terapeutem. Případná vyšetření se volí podle konkrétních potíží.

Je nadýmání známkou, že probiotikum funguje?

Nadýmání se může při užívání probiotik objevit jako nežádoucí účinek. Samo o sobě neprokazuje, že se mikrobiom „obnovuje“. Pokud obtíže přetrvávají nebo se zhoršují, další užívání proberte s lékařem či lékárníkem.

Pomoc při opakovaných trávicích obtížích

Chcete domluvit konzultaci kvůli opakovaným potížím s trávením? Napište OpenMedical a stručně popište, co vás trápí a jak dlouho. Pomůžeme ověřit možnosti plánované návštěvy. Vyšetření a léčbu poskytují zdravotnická zařízení a lékaři.

Článek poskytuje obecné informace pro dospělé a nenahrazuje individuální vyšetření.

Zdroje

Zdroje zkontrolovány

Články

Mohlo by vás také zajímat